Tento blogový příspěvek zkoumá, proč je 7 až 8 hodin spánku skutečně nezbytných a zda historické postavy, které fungovaly dobře i s menším množstvím spánku, byly výjimečnými případy.
V dnešní době trpí lidé na celém světě nedostatkem spánku. Jedna studie dokonce zjistila, že korejští středoškoláci spí v průměru pouze 5 hodin a 27 minut denně. To je důsledek nedostatečného odpočinku v důsledku kombinace rychlého růstu během dospívání a akademického stresu. V důsledku toho mnoho teenagerů trpí chronickou únavou a stresem, což vede k začarovanému kruhu, v němž se zhoršují i jejich schopnosti učit se.
Od dětství často slýcháme, že „7 až 8 hodin spánku denně je nezbytných“. Není to pouhá rada, ale vědecky ověřené doporučení pro vývoj mozku a fyzické zotavení. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) také navrhuje toto rozmezí jako vhodnou délku spánku pro dospělé. I když toto tvrzení má jasné vědecké opodstatnění, vyvstávají otázky, zda se tento standard vztahuje na všechny v reálném životě stejně. V mém případě často spím mnohem méně než 7 až 8 hodin a i další den funguji dobře, aniž bych výrazně narušil svůj každodenní život. To mě přimělo k zamyšlení: Je dodržování striktní délky spánku skutečně nezbytné pro udržení zdraví?
Samozřejmě by se dalo namítnout: „Vynechání jednoho nebo dvou dnů spánku nezpůsobí okamžité problémy, ale opakovaná spánková deprivace nepochybně poškodí vaše zdraví.“ Historicky je známo, že osobnosti jako Napoleon a Edison spaly pouze 3 až 4 hodiny denně. I přes krátký spánek žili bez problémů a dosáhli velkých věcí. Mohou však být takové případy standardem pro každého? Možná se jednalo o výjimečné jedince geneticky predisponované k potřebě menšího množství spánku.
Na co bychom se skutečně měli zaměřit, je, zda lze případy těchto výjimečných jedinců vztáhnout stejnou měrou na běžnou populaci. I když se jim za určitých okolností podařilo překonat nedostatek spánku, většina lidí má potíže s udržením fyzického a duševního zdraví bez dostatečného spánku. Četné studie dokonce ukazují, že nedostatek spánku oslabuje imunitní systém a dlouhodobě úzce souvisí s různými chronickými onemocněními, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, cukrovka a obezita.
Spánek navíc slouží funkcím, které přesahují pouhý odpočinek. Během spánku mozek organizuje informace přijaté během dne a ukládá to, co považuje za důležité, do dlouhodobé paměti. Tento proces musí probíhat hladce, aby se zachovala schopnost učení a kreativního myšlení. Nedostatek spánku může proto vést k různým kognitivním problémům, jako je snížená koncentrace, zhoršená paměť a zpomalené myšlení, což má přímý dopad na akademický nebo pracovní výkon.
To vyvolává potřebu prozkoumat, zda skutečně existuje „optimální délka spánku“, jaká by mohla být její kritéria a jaké problémy vznikají, pokud není splněna. Jednou z nejreprezentativnějších statistik ilustrujících korelaci mezi délkou spánku a zdravím je souvislost mezi mírou úmrtnosti a dobou spánku. Podle celosvětově autoritativního výzkumného týmu měli jedinci, kteří spali v průměru 5 hodin nebo méně denně, o 21 % vyšší úmrtnost ve srovnání s těmi, kteří spali 7 hodin. Naopak ti, kteří spali 10 hodin nebo více denně, vykazovali také o 36 % vyšší úmrtnost. Tato data naznačují, že jak příliš málo, tak příliš mnoho spánku může být škodlivé pro zdraví. Jinými slovy, vědecky „optimální délka spánku“ jasně existuje a FDA doporučuje 7 až 8 hodin.
Jaké změny tedy v těle nastávají, když není dodržena tato doporučená délka spánku? Zaprvé, během spánku tělo prochází procesem odstraňování odpadních produktů nahromaděných v nervovém systému z denních aktivit. Pokud tento proces není správně dokončen, funkce mozku klesá a z dlouhodobého hlediska může vést k poškození nervového systému. Spánek je navíc dobou, kdy se zpracovávají informace a emoce nahromaděné během dne. Bez dostatečného času na to se zhoršuje paměť a snižuje se flexibilita myšlení. To nevyhnutelně vede ke snížení pracovní efektivity a schopnosti učit se.
Nedostatek spánku navíc oslabuje imunitu, takže je člověk náchylnější k různým infekčním onemocněním. Narušuje také hormonální rovnováhu, což zvyšuje riziko chronických onemocnění, jako je obezita a cukrovka. Růstový hormon a hormony regulující chuť k jídlu, jako je ghrelin a leptin, jsou ve skutečnosti velmi citlivé na délku spánku. Nedostatek spánku zvyšuje chuť k jídlu a zároveň snižuje energetický výdej, což může vést k přibírání na váze. Spánek je v konečném důsledku klíčovým fyziologickým faktorem, který řídí fyzické i duševní zdraví.
Na druhou stranu, nadměrný spánek má také negativní dopad na zdraví. Nedávné studie naznačují, že lidé, kteří spí více než 9 hodin denně, mají vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, deprese, cukrovky a obezity ve srovnání s těmi, kteří nespí. Konkrétně studie z roku 2022 publikovaná v časopise Journal of the American Heart Association zjistila, že jedinci, kteří spí více než 9 hodin denně, mají o 14 % vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění ve srovnání s těmi, kteří spí 7 hodin. Také identifikovala tendenci ke zpomalení mozkové aktivity a zvýšené denní únavě. To naznačuje, že i když je dostatek spánku důležitý, nadměrný spánek může mít ve skutečnosti nepříznivé účinky.
Zvyk trávit dlouhé hodiny v posteli navíc omezuje fyzickou aktivitu, což může vést ke snížení svalové hmoty, zhoršení metabolických funkcí a zhoršení duševního zdraví. Odborníci zdůrazňují, že z těchto důvodů je třeba pečlivě řešit jak nedostatečný, tak i nadměrný spánek jako hlavní faktory poškozující zdraví.
Na základě stávajícího výzkumu je zřejmé, že jak nedostatek, tak i nadbytek spánku může negativně ovlivnit zdraví. Ve skutečnosti však mnoho lidí trpí nespavostí nebo se jim kvůli nabitému programu zahrnujícímu práci nebo studium nedaří dostatečně se vyspat. Zatímco někteří se k řešení těchto problémů spoléhají na léky, konečné dlouhodobé řešení začíná zlepšením životního stylu. Dodržování pravidelného spánkového režimu, vyhýbání se nadměrnému příjmu kofeinu před spaním a omezení používání elektronických zařízení jsou návyky, které pomáhají zlepšit kvalitu spánku. Především je zvládání stresu nezbytným prvkem pro klidný spánek.
Spánek je v konečném důsledku víc než jen čas na odpočinek těla; je to klíčový faktor určující celkovou kvalitu života. Žijeme v 21. století a klíčové slovo „pohoda“ máme na rtech, přesto často přehlížíme spánek, nejzákladnější aspekt péče o zdraví. Abychom se o sebe starali a žili zdravě, musíme si znovu uvědomit důležitost spánku. Dodržování 7 až 8 hodin spánku denně je malým, ale silným začátkem k zdravějšímu a šťastnějšímu životu.
